ORDOVIK - žahavci atp.
ORDOVICIAN - Cnidaria etc.
Archaeoconularia aff. consobrina (Barrande, 1855) - 140 mm (sag), Erfoud Hamerlechded, Maroko
Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Cnidaria Hatschek, 1888 - žahavci, třída: Scyphozoa Götte, 1887 - medúzovci, podtřída: Conulata Moore and Harrington, 1956 †, řád: Conulariida Miller et Gurley, 1896 † - konulárie, čeleď: Conulariidae Walcott, 1886 †, rod: Archaeoconularia Bouček, 1939 †, druh: Archaeoconularia aff. consobrina (Barrande, 1855) †.
Conularia sp. - 58 mm, Erfoud Hamerlechded, Maroko (fosílie se nejvíce podobá konulárii Anaconularia anomala (Barrande, 1867), vyskytující se v letenském souvrství, např v okolí Berouna)
Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Cnidaria Hatschek, 1888 - žahavci, třída: Scyphozoa Götte, 1887 - medúzovci, podtřída: Conulata Moore and Harrington, 1956 †, řád: Conulariida Miller et Gurley, 1896 † - konulárie, čeleď: Conulariidae Walcott, 1886 †, rod: Conularia Miller, 1818 †.
Konulárie (Conulata) je skupina vesměs přisedlých mořských bezobratlých živočichů kteří vyhynuli na rozhraní útvarů permu a triasu, asi před 250 milióny let. Pro svou čtyřčetnou souměrnost bývají konulárie řazeny jako podtřída Conulata do třídy medúzovců nebo častěji do samostatné třídy Conulata do kmene žahavců. Třída má jeden řád Conularida dělený do dvou čeledí. Prvá čeleď Conulariidae obsahující živočichy z kambria až permu, druhá Conulariellidae z kambria až spodního ordoviku. Další dělení do rodů není ujednoceno.
Eldonia berbera Alessandrello & Bracchi, 2003 - průměr 16 cm, spodní Rawtheyan (svrchní ordovik), lok. Erfound Hamerlechded, Anti-Atlas, Maroko
Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, Superphylum: Deuterostomia Grobben, 1908, kmen (Phylum): Problematica †, Clade: Ambulacraria Metschnikoff, 1881, Clade: Cambroernida †, čeleď: Eldoniidae Walcott, 1911 †, rod: Eldonia Walcott, 1911 †, druh: Eldonia berbera Alessandrello & Bracchi, 2003 †.
Jak je zřejmé, tak již z profilu taxonu (máme na mysli ty otazníky??), je zcela jasné, že jde o problematického, prozatím doposud nezařazeného živočicha. V Marockých ordovických usazeninách jsou tyto fosílie nalézány teprve od roku 2011, takže na svůj vědecký popis, teprve čekají. Prozatím je věda v tomto případě dosti rozpolcená a nejednotná, co se původu živočicha týče. Tyto fosilie totiž představují jedno z největších problematik a paleontologických záhad současnosti. Zatímco někteří řadí tyto zkameněliny k ostnokožcům, druzí je zařazují k medůzám, přičemž ani jedno zařazení nemusí být správné. Celkovým habitem tyto fosilie připomínají známou ediakarskou faunu, která představuje spolu s ruským vendem nejstarší zachovalé makrofosilie vůbec. Ediakar a vend jsou ovšem o poznání starší než tyto mladší ordovické nálezy. Jedná se o typického ordovického živočicha, jež představuje tzv. problematikum. To znamená, že je to "živočich" nezařaditelný do nám známé klasifikace organismů. V ordoviku je takových problematických organismů více. Jen u nás jsou to z letenského souvrství např. tito - Furca, Zonozoe, Zonoscutum, Chacharejocaris, Drabovaspis, Duslia, Nothozoe.
Jedná se o typického představitele živočicha s měkkým tělem "soft-bodied". Nálezy živočicha rodu Eldonia jsou známy již z kambrických "Burgess Shale" břidlic z Kanady (Eldonia ludwigii). Fosílie z Marockých lokalit jsou klasifikovány Van Royem v roce 2011 jako Tafilalt Biota, ale jsou objeveny například i v Číně v tzv. Chengjiang biota - Eldonia eumorpha (Sun & Hou 1987) ze spodního kambria (Atdabanian) - Chengjiang. Eldonia má podobu medůzovitého disku a viditelná "střeva" ve tvaru mírné spirály či písmene C.
Diskovití živočichové (Metazoa), s medusoidním tělem a postrádající biomineralizované tkáně. Tělo se skládá ze čtyř soustředných oblastí (obr. níže): vnitřní prstenec, středový prstenec (mezi vnějším okrajem středního prstence a vnitřním okrajem zakřiveného vaku), zakřivený vak a vnější disk (mezi vnějším okrajem zakřiveného vaku a okrajem disku). Stopy radiálních paprsků jsou přítomny na celém vnějším povrchu disku.
